Ceník

CENÍK

psychosociální pomoc umírajícím, jejich rodinám a pozůstalým, odborné poradenství a další služby	bezplatně*

pomoc rodičům mrtvě narozených dětí, včetně důstojného pohřbení dítěte	bezplatně*

zdravotnická asistence pro pozůstalé na posledním rozloučení	bezplatně*

výuka první pomoci a ostatní zdravotnické služby	dle domluvy

* Skutečná cena poradenství či jiné odborné pomoci ve výši 400,-Kč/hod. je dotovaná díky štědrosti a dobrým srdcím našich dárců, díky kterým Vám můžeme poskytnout pomoc zcela bezplatně.

Pokud byste chtěli i Vy naše centrum podpořit, pomůžete tím nejen nám, ale především umírajícím pacientům a jejich blízkým, kteří naši službu potřebují.

Velmi nám pomůžete jakýmkoliv příspěvkem na náš sbírkový transparentní účet:

2701739130 / 2010 (Fio banka)

_{(na vyžádání Vám samozřejmě zašleme potvrzení o daru pro daňové účely)}

Všem dárcům za jejich podporu s velkou vděčností děkujeme.

>zpět<

Cover for Jihočeské centrum pomoci Modrá pomněnka

720

Jihočeské centrum pomoci Modrá pomněnka

Centrum pomoci rodinám nevyléčitelně nemocných, umírajících a pozůstalým, a to i po úmrtí nečekaném. Také pomoc rodičům dětí zemřelým před porodem.

Jihočeské centrum pomoci Modrá pomněnka

3 weeks ago

A když jsou dneska ty Dušičky, tak si můžete přečíst o cestě jednoho života, která vedla až k založení našeho Jihočeské centrum pomoci Modrá pomněnka:ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/magda-kummelova-smrt-pomoc-dobra-duse.html?fbclid=IwY2xja...👉 ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/magda-kummelova-smrt-pomoc-dobra-duse.htmlTahle dáma je neskutečná 💬✨. #ceskobudejovickydenikcz #lidskost #pribehyTahle ... See MoreSee Less

Photo

View on Facebook

Jihočeské centrum pomoci Modrá pomněnka

3 weeks ago

Dušičky na Šumavě - krásné čtení...DUŠIČKY NA ŠUMAVĚ............„Smrt nás nemůže odtrhnout od těch, které milujeme. Jejich památka zůstává živá v našich srdcích a my se s nimi setkáváme ve vzpomínkách a snech.“ ,........Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici a zapálení svíčky je symbolikou vztaženou ke vzpomínce a věčnému životu. „Vzpomínáme na naše blízké a v duchu se ptáme, jaké svědectví nám zanechali.....“ Je to příležitost zastavit se a přemýšlet o svém životě v souvislosti s jeho konečností. Je to příležitost uctít svůj rod a to, že na světě jsme jen díky našim předkům. Oni by bez nás žili, my bez nich ne. Je to příležitost jim poděkovat a zavzpomínat na ně. A pokud je ještě něco, co jsme jim neodpustili, je tento čas také příležitostí k odpuštění a smíření. Pokud to k hrobům svých příbuzných máme daleko nebo ani nevíme, kde leží, můžeme jim zapálit svíčku doma a u toho na ně zavzpomínat, či jim poděkovat. Na DušičkyKdyž někdo umřel a dávají ho spáttam dolů do země v té rakvi napořád,je vlídné úsloví, útěšné jak sám čas:"My všichni na Dušičky přijdeme k Tobě zas!"Kdyby tak vskutku všichni, kdo oplakali jej,sem přišli k jeho rovu za rok děj se co děj,pak na věncích, co sem nesou, byť živ byl jeden květ,i v černé tmě tam dole smí víra rozpučet.To z domova když má někdo navždycky odejít,zaživa vše tu ztratit, jen ze vzpomínek žít,putovat bez útěchy tak světem sem a tam:není to víc jako by navěky umřel nám?Náhrobní kámen sám sobě, sám sobě těžký žalopatří si a jménu vlastnímu zajít dal.Poutník tak do noci mizí i přátelům jak sen,jak píseň a s ní ten sirý dušičkový den.Po svatém Havlu jsou ještě jasné noci nad horským lesem. Na Dušičky však nebi vypadne světlo z rukou. Nato rozhodí zima do strání bílý plášť dlouhé samoty. Druhého listopadu se u nás slaví Dušičky neboli svátek všech mrtvých. Ten měl svoji obdobu už v dávných dobách Keltů, kteří věřili, že právě v tomto období dochází k magickému prolínání světů živých s mrtvými. Co vlastně znamenají některé tradice a zvyky, které máme s Dušičkami spojené? Předchůdcem Dušiček byl starokeltský svátek Samhain. Ten se slavil jako začátek nového roku a byl vnímán jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch a živí zase mohou navštívit podsvětí. Křesťanský svátek Dušičky naše předky posvátně uctívá a věřícím taky připomíná existenci posmrtného života. I když Češi patří mezi nejvíce ateistický národ v Evropě, o dušičkách se pravidelně scházejí s rodinou u hrobů svých předků, aby společně zavzpomínali a uctili jejich památku. Na hrobech zapalují svíčky, které mají symbolicky očistit jejich duše a pomoci jim smířit se s Bohem. Právě v období Dušiček mají hřbitovy magickou atmosféru. Dříve se ale lidé za hřbitovní zdi neodvážili chodit po setmění, protože věřili, že se nad hroby schází temné duše z očistce, které si chtějí odpočinout od útrap. Hospodáři ten večer plnili lampu máslem místo olejem, aby si zbloudilé duše mohly ošetřit své popáleniny. A blízcí zemřelých ten večer dávali za okna studené mléko, aby se jím duše mohly zchladit.Nejtypičtější květinou, která se o Dušičkách nosí na hrob, je chryzantéma neboli listopadka. Říká se jí taky dušička a symbolizuje ochranu proti zlu a špatným silám. Její výhodou je, že květe až do prvních mrazů. Pozor, květiny na hrobech by neměly být umělé. Protože jen živé květy připomínají víru, že smrtí všechno nekončí. Kromě květin přinášíme na hroby svých blízkých taky věnce – i ty mají symbolický význam, a to nikdy nekončící koloběh života. Zelená barva jehličnanů přitom znamená naději na další život a uchování vzpomínek. Na věnce lidé kdysi dávali ozdoby, které měli jejich blízcí rádi, třeba v podobě sušených jablíček, makovic nebo podzimních plodů. V našem kraji se na Dušičky odnepaměti peklo speciální pečivo, každá oblast měla to svoje. Peklo se hlavně drobné sladké pečivo pro pocestné, kterým se obdarovali i žebráci u kostelů. Ještě na počátku 20. století bylo zvykem chodit během těchto svátků koledovat. Říkalo se tomu „chodit po rohlíkách“, neboť koledníci dostávali právě převážně pečivo. Šlo nejen o velké rohlíky sypané mákem, ale i různé bochánky, housky, věnečky a také pečivo připomínající zkřížené kosti, kterým se říkalo „kosti všesvatých“. Oblíbené bylo i dušičkové pečivo, přímo nazvané „dušičky“ - mělo tvar věnečku nebo kroužku a plnilo se obvykle povidly, mákem nebo tvarohem.Věřilo se, že o dušičkové půlnoci mají duchové bohoslužbu. Na Šumavě se vyprávělo o kmotře, která se o dušičkové noci probudila a protože měsíc tu noc svítil velmi jasně, myslela si, že je již ráno. Oblékla se a spěchala do hřbitovní kaple. Kaple byla plná a u oltáře stál kněz. Kmotra se styděla, že přichází na bohoslužbu pozdě a tak se rychle posadila a sklopila oči. Po chvilce je zdvihla a rozhlédla se kolem sebe. Viděla mnoho lidí, kteří jí byli povědomí. Vzpomínala, odkud je zná, když vtom si uvědomila, že to jsou všechno sousedé, kteří jsou již po smrti. Vtom do ní šťouchla její nedávno zemřelá sousedka a řekla jí, že je na mši duchů a že duchové živého člověka po skončení mše roztrhají na kousky. Poradila jí, aby si svlékla kožíšek a rychle odešla. Kmotra poslechla a ráno, poté co se o zážitku z předešlé noci svěřila sousedům, se všichni vypravili do kapličky, kde nalezli kožíšek roztrhaný na malé kousíčky.Zdroj Na Dušičky Budweiser Zeitung, 1928, č. 85, s. 4 Paul Messner autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Dušičky - čas symbolického prolínání světa živých a mrtvých ... See MoreSee Less

Photo

View on Facebook

Jihočeské centrum pomoci Modrá pomněnka

4 weeks ago

Od smrti do pohřbu, lidová moudrost a pověry | České zvyky, tradice a pranostiky

www.ceskezvyky.cz

Bývá to tak již v životě lidském, že se radost střídá se smutkem a žalostí. České pořekadlo k tomu praví: „Dnes jsme zde, a zítra kde!“ Je věru člověk na světě jen...

View on Facebook