Kontakt

tel: +420 720 666 663

poradna@modrapomnenka.cz

Modrá pomněnka, z.s.

M. Horákové 1750

České Budějovice

370 05

www.modrapomnenka.cz

IČ: 03517641

datová schránka: wwbp9wa

sbírkový účet: 2701739130 / 2010 (Fio banka)

bankovní spojení: 2700688626 / 2010 (Fio banka)

spolek je zapsán ve spolkovém rejstříku vedeném Krajským soudem

v Českých Budějovicích, oddíl L, vložka 6550

Chcete nám napsat?

>zpět<

Cover for Jihočeské centrum pomoci Modrá pomněnka

731

Jihočeské centrum pomoci Modrá pomněnka

Centrum pomoci rodinám nevyléčitelně nemocných, umírajících a pozůstalým, a to i po úmrtí nečekaném. Také pomoc rodičům dětí zemřelým před porodem.

Jihočeské centrum pomoci Modrá pomněnka

1 month ago

Tak prijdte - utery 1.4. v 16:30 v Ceskych Budejovicich. ... See MoreSee Less

Obsah teď není dostupný

Když se to stane, obvykle je to kvůli tomu, že vlastník obsah sdílel jen s malou skupinou lidí, změnil nastavení soukromí, nebo byl obsah odebrán.

View on Facebook

Jihočeské centrum pomoci Modrá pomněnka

1 month ago

„Už mi nevolej, mami, mám práci!“ – vykřikla jsem do telefonu. A maminka už nezavolala...Jmenuji se Veronika Novotná a bydlím ve městě Telč, kde je stará věž hodin němým svědkem minulých časů. Na ten den nikdy nezapomenu. „Už mi nevolej, mami, mám práci!“ – vykřikla jsem do telefonu a zlostně ho položila. Tehdy jsem měla pocit, že jsem v právu. Práce mě dusila, termíny hořely a nervy byly napjaté k prasknutí. Maminčiny telefonáty – její neustále „Už jsi jedla? Jak se máš? Jsi v pořádku?“ – mě nenechávaly na pokoji. Dělilo mě to, že se dusím její starostlivostí, chyběl mi prostor pro vlastní život. V ten moment jsem toužila jen po klidu.A maminka zmlkla. Neozvala se ten den, ani další, ani po týdnu. Nejprve jsem si toho ani nevšimla – byla jsem pohroužená ve svém chaosu. Ta prázdnota mě naplňovala – nikdo se neptá hloupých otázek, nikdo nepřipomíná, že nejsem svou paní. Cítila jsem se svobodná – jenže to byl klam. Uplynuly dva týdny. Jednoho večera, když jsem seděla sama nad šálkem vychladlé kávy, mě něco napadlo: proč neslyším její hlas ve své hlavě? „Urazila se? Zapracovala pýcha?“ – řekla jsem si a zadívala se na telefon. Žádné zmeškané hovory, žádné zprávy. Jen prázdnota.Vzdychla jsem a rozhodla se zavolat jí sama. Vytočila jsem její číslo, ale nikdo to nezvedal. „No jistě, odmítla jsem ji, teď mě ignoruje,“ zavrčela jsem, podrážděná její tvrdohlavostí. Další den jsem volala znovu – a opět ticho. V hrudi se mi rozlil chladný pocit. Co když se něco stalo? Před očima mi vytanula její slova, kdysi vyřčená s teplým úsměvem: „Vždy tu budu, když si budeš chtít promluvit.“ A co když už nemůže být tady? Srdce se mi sevřelo hrůzou.Všechno jsem nechala – práci, povinnosti, plány – a rozjela se za ní do vesničky poblíž Telče, kde žila poslední roky. Otevřela jsem dveře jejího domu svým klíčem, cítila jsem, jak mi krev buší ve spáncích. Uvnitř bylo ticho – mrtvolné, tísnivé ticho. Zavolala jsem: „Mami?“ – hlas se mi třásl, ale odpověď nepřišla. Ležela na posteli, svírajíc telefon v chladných rukách. Oči zavřené, tvář klidná, jako by jen usnula. Ale já věděla – už tu není.Na nočním stolku stála nedotčená šálek čaje – chladná, jako symbol její samoty. Vedle leželo staré album. Otevřela jsem ho třesoucími se prsty – na první stránce byla má fotka z dětství: já, malá, sedím jí na klíně a ona se na mě s úsměvem dívá. Slzy mi zalily oči, v krku mi vázl knedlík. „Kdy se to stalo? Volala mi naposled? Chtěla se rozloučit?“ Popadla jsem její telefon – ruce se mi třásly jako v horečce. Poslední volané číslo – moje. Datum – ten den, kdy jsem na ni křičela, ať zmizí z mého života. Poslechla mě. Už nezavolala.Teď volám já. Každý den, každý večer. Vybírám její číslo, poslouchám nekonečné vyzvánění, doufám v zázrak, který se nestane. Ticho ve sluchátku řeže jako nůž. Představuji si, jak tam ležela sama, svírajíc telefon, čekající na můj hlas, a já ji od sebe odehnala – hrubě, bezcitně. Práce, stres, povinnosti – všechno, co se zdálo důležité, se zřítilo do prázdnoty, zanechávaje mě s prázdnem, které nejde ničím zaplnit. Chtěla se o mě jen postarat, a já to viděla jako přítěž. Teď chápu: její telefonáty byly nitkou, co nás držela spolu, a já...📖 Čtěte pokračování v komentářích 👇👇 ... See MoreSee Less

Photo

View on Facebook

Jihočeské centrum pomoci Modrá pomněnka se cítí – má radost.

2 months ago

Nemocnice Písek připravuje dětskou paliativní péči...🏥 Nemocnice Písek připravuje dětskou paliativní péči👉 Písecká nemocnice začíná aktivně pracovat na zajištění dostupné a kvalitní péče o nevyléčitelně nemocné děti a ty, které mají závažné onemocnění diagnostikované ještě před svým narozením. 💔 S podporou Nadace rodiny Vlčkových chce zajistit špičkovou péči pro všechny, kdo ji potřebují. Je první okresní nemocnicí na jihu Čech, která se na dětskou a prenatální paliativní péči začíná zaměřovat.Celá tisková zpráva:jihnem.cz/nemocnice-pisek-pripravuje-detskou-paliativni-peci/ ... See MoreSee Less

Photo

View on Facebook